Valdštejnův Jičín

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna získal Jičínsko do své správy krátce po bitvě na Bílé hoře. Již roku 1621 připojil panství Kumburk a Veliš ke vznikajícímu frýdlantskému vévodství a rozhodl se z města Jičína vybudovat jeho správní a sídelní centrum. Rozsáhlé stavební práce, řízené v následujících letech s pomocí věhlasných italských architektů, Giovanniho Battisty Pieroniho, Andrey Spezzy a Nicoly Sebregondiho, neměly v tehdejší Evropě na sever od Alp obdoby. Vrcholem jejich společného úsilí bylo založení krajinně komponované šlechtické rezidence, která zcela jedinečným způsobem propojila výrazné dominanty města s širokým okolím.

 

Postupné budování městského paláce je spjato s významnými představiteli šlechtických rodů Trčků z Lípy a Smiřických. O obnovu a rozsáhlou dostavbu po osudném a nikdy zcela objasněném výbuchu střelného prachu v roce 1620 se však zasloužil Albrecht z Valdštejna. Dnes je palác sídlem několika institucí, z nichž pro návštěvníka nejvýznamnější jsou Regionální muzeum a galerie a Městské informační centrum.

 

Kostel sv. Jakuba Většího nechal Albrecht z Valdštejna stavět od roku 1627 jako katedrálu budoucího jičínského biskupství, k jehož založení však nikdy nedošlo. Také z tohoto důvodu byla monumentální centrála na půdorysu řeckého kříže ve zjednodušené podobě dokončena o několik desetiletí později. Dostavba průčelí spadá až do druhé poloviny 19. století.

 

Valdická brána, vystavěná v letech 1568 až 1578, je jedinou dochovanou branou původního městského opevnění. Věžovitý vzhled získala postupnými rekonstrukcemi a přístavbami po pustošivých požárech města. Novogotický ochoz a jehlanovitá střecha z roku 1840 je dílem významného českého stavitele Josefa Opolzera.